V časopise Coordination Chemistry Reviews (IF = 23.5, D1) byl publikován přehledový článek Dr. Martina Sojky z Ústavu fyziky materiálů a Prof. Patricka Gameze z Univerzity Barcelona. Studie se zabývá jednou ze skupin tzv. metaloléčiv (viz cisplatina), která se buď při léčbě různých typů rakoviny přímo využívají (celosvětově 7 sloučenin), nebo se jejich potenciál pro léčbu zkoumá (tisíce sloučenin). Studie pracuje s údaji o toxicitě (IC50) 1 449 sloučenin ruthenia, které jsou charakteristické tvarem molekul – připomínají židli od piána. Tyto látky byly testovány na 151 buněčných liniích člověka (nádorových i zdravých) a studie shrnuje veškerá dostupná data publikovaná za uplynulé tři dekády. Výsledkem je jeden z nejobsáhlejších přehledů toxicity metaloléčiv svého druhu s více než 4 400 hodnotami IC50.
Rozsáhlý soubor dat ukazuje, jak jemné změny ve struktuře těchto sloučenin (např. charakter chemických vazeb nebo geometrie kolem kovového centra Ru dané celkovým složením) mohou zásadně změnit jejich biologickou aktivitu. Spojení molekulární struktury metaloléčiv s pozorovanými trendy v jejich biologické aktivitě umožňuje hlubší chápání základních vztahů, popř. mechanismů, které řídí účinnost tohoto typu terapeutik. Pro podporu dalšího vývoje v oblasti autoři vytvořili interaktivní nástroj, který umožňuje uživatelům rozdělovat libovolně sloučeniny podle jejich účinnosti, složení, či buněčné linie/orgánového systému, a nabízí tak solidní východisko pro cílený vývoj nových molekul.
„Naším cílem bylo proměnit data, publikovaná za více než tři desítky let v nástroj, který by celé komunitě pomohl v praxi odpovědět na základní otázku: Co je nejdůležitější při návrhu sloučenin na bázi ruthenia s protinádorovou aktivitou?“ říká Dr. Sojka.
Pochopit, jak se materiály chovají na molekulární úrovni v biologických podmínkách, je tedy při vývoj nových terapeutik klíčové. Získané výstupy o designu metaloléčiv mají ale širší přesah – na UFM se stanou jedním z opěrných bodů při propojování molekulárního designu a nanomateriálového inženýrství pro vývoj systémů na pokročilé bioaplikace v lékařství.
Publikace byla vypracována v rámci projektu SenDISo.
